Skrytý kamenný ještěr v Parku Podvinní

Základním bodem parku je keltské hradiště. Jeho tvar a textura připomíná hřbet ještěra dlouhého 65m. Útroby plaza skrývají chodby, tunely a dřevěnou vyhlídku nad jezerem, která ztvárňuje jeho hlavu. Ještěří hřbet a jeho okolí ve svých zákrutech také vytváří amfiteátr s hledištěm vyskládaným z kmenů nebo terasy připomínajících hradby . Inspirací se pro autory projektu staly indiánské valy v severní Americe, zvané také jako hadí mohyla v Ohaiua nebo „Obrův chodník“ v severním Irsku. Celému hradišti dominuje gigantický dubový kmen otočený kořeny vzhůru, který se stává středobodem pohledů z mnoha zákoutí celého parku. Kmen je dlouhý 10 metrů a těžký 12 tun. Park je tak pomocí dřevěných prvků, kamenných valů a teras společné s protékajícími potoky a jezírky, rozdělen do mnoha zákoutí. Díky členitému terénu se stává větší a zachovává si přirozené propojení a přehlednost. (Vlevo: Ješter 2018, Vpravo: Ješter 1998)



Já sám jsem park navštěvoval od svých šesti let a pozoroval jeho vývoj. V současnosti již muselo být mnoho dřevěných prvků z parku odstraněno vzhledem k jejich přirozenému rozkladu, jako například některé dřevěné části, nebo proutěné výplety. Park ale i nadále obsahuje velké množství přírodních materiálů. Různé dřevěné prvky rostlého charakteru a především velké množství kamenů. Najit zde můžeme například červený, černý, šedivý a žlutý vápenec. Některé kameny jsou usazeny pouze v terénu, některé v suchém betonu, použita je i cementová malta. Vnitřek těla ještěra je tvořen hlínou.



Park Podviní se nachází v Pražských Vysočanech mezi řekou Rokytkou a železniční stanicí Vysočany. K realizaci díla došlo v letech 1997-1998 podle návrhu dr. S. Špouly a akademického architekta Miroslava Pacnera. Myšlenka vybudovat park ve staré zámecké zahradě se zrodila už v 90. letech 20. Velká část původních dřevin byla zachována. Obnovena byla také původní jezírka, jež protékají celým parkem a ústí v jeho spodní části do řeky Rokytky. V současnoti tak ješter už oslavil 20 let.

Hlavním cílem konceptu byla přirozenost. Vytvořeny jsou tak kamenné kompozice, které postupem let a s rostoucí vegetací splynou s terénem tak, že bude těžké rozpoznat, kde končí umělcova ruka a začíná dílo přírody.

Byli jste navštívit park a lákají vás přírodní materiály nejen svou ekologickou hodnotou? Dokážete si představit park z přírodních materiálů ve vašem okolí? Nebojte se přírodních materiálů, jsou-li správně využity, můžeme se z nich těšit celý život.

Autor: Ing. Jan Waldhauser janwaldhauser.cz 


Zdroj: Fórum: architektury a stavitelství , PACNER 2013 ,Praha neznámá 2014